Moderní domácí přístroje

Mezi moderní přístroje na výrobu kávy patří bezesporu všechny druhy překapávacích kávovarů, ze kterých lze připravit výborný přefiltrovaný nápoj. Jsou dva způsoby filtrování, manuální a automatické. Při prvním způsobu používáme kávovou konvici s nálevkou a filtrovacím papírem. Vroucí vodou zalijeme kávu, která prochází filtrem do nastavené konvice. Jedná se patrně o nejjednodušší a nejoblíbenější způsob přípravy kávy. Při druhém, automatickém způsobu kávovar vaří malé množství vody, která trubičkou pomalu kape na kávu nasypanou ve filtru aby se získalo co možná nejvíce aroma než hotová káva překape přes papírový nebo umělohmotný filtr do konvice.

Dalším přístrojem na výrobu kávy je mocca kávovar. Používá se i v našich domácnostech, ovšem tradičně je používán v Itálii a snad žádnou italskou domácnost si bez této konvice nemůžeme ani představit. Konvice sestává ze dvou nádob, voda z té spodní se protlačuje filtrovacím nástavcem, který je uprostřed a je naplněn kávou do horní nádobky, ze které se pak hotový nápoj také rozlévá. Vzniklé espreso má tmavou barvu a silnou chuť. Dříve se tyto kávovary vyráběly pouze z hliníku, dnes jsou nerezové.

Na přípravu pravého italského espressa se používají speciální kávovary. Jak už bylo uvedeno,existují dva základní typy, pákové a elektrické. U pákových se horká voda pod tlakem protlačuje kávovým filtrem. Nevýhodou je, že se nedají doporučit nezkušené obsluze. Na obsluhu jednodušší je automatický kávovar, je praktický a používá se ve většině kaváren.

Základní charakteristikou přístroje na espresso je čerpadlo, které vyvine tlak až 15 barů. Při nižším tlaku můžeme udělat také dobrou kávu, která ovšem není pravým espressem. Vzhledem k nízkému povědomí většiny našich konzumentů kávy o tom, jak má skutečně pravé espresso vypadat a chutnat, se nápoj doplňuje větším množstvím mléka nebo cukru a v konečném důsledku je vlastně jedno, jak správně se měl nápoj jmenovat. Nedostatek kávové osvěty bohužel jen prohlubuje tyto jevy. Například pro Itala je espreso naprosto přesným pojmem, zatímco u nás je to víceméně název pro jakoukoli kávu jinou než tureckou nebo překapávanou.

V současné době je na našem trhu dostatečná nabídka nejrůznějších kávovarů na výrobu pressa a cappuccina, i když je pravdou, že se ještě naplno nerozeběhla konkurence mezi výrobci příslušného vybavení. Renomovanými výrobci jsou De´Longhi, Rowenta, Krups, AEG či Saeco. Poslední dvě jmenované firmy dodávají ovšem dražší a větší automatické přístroje, které nejsou vhodné do běžných domácností.

Stroje na výrobu espressa lze rozdělit do tří základních skupin:

• První skupinou jsou typické malé domácí spotřebiče, vyrábějící espreso i cappuccino a jejich cena se pohybuje kolem jednoho tisíce korun.
• Do druhé skupiny patří kombinované přístroje, které vyrábí navíc ještě překapávanou kávu. Výhodou je právě jejich širší využití, které uspokojí nejen milovníky espressa.
• A třetí skupinou jsou plně automatizované stroje, jsou cenově nejdražší a součástí jejich výbavy je mlýnek na kávu, plocha pro ohřívání šálků, integrovaná nádobka na odpad a je možné z nich připravit presto i cappuccino. Donedávna byly používány pouze v pohostinstvích nebo kancelářích, dnes se pomalu zabydlují i v domácnostech. Proto je u nich také podstatný design, přístroje nesmí narušit vzhled interiéru jehož jsou součástí. Také je patrné jejich důmyslné řešení, přístup ke všem důležitým částem přístroje je vpředu, aby se kvůli doplnění vody nebo mléka nemuselo s přístrojem složitě manipulovat, když je například zabudován v kuchyňské lince. Ceny těchto strojů se pohybují nad hranicí 10 tisíc korun.

Lze samozřejmě zakoupit levnější přístroje neznámých značek, pochází většinou z asijských zemí a nutno říci, že nebývají vždycky špatné. Ale jejich nízká cena nese některá rizika. Může to být například nevhodně zvolený materiál, který způsobí brzké opotřebení nebo nadměrnou hlučnost. Dalším problémem může být i to, že příliš lehký přístroj může čerpadlo s potřebným výkonem rozechvět a zpětná rezonance se přenese na kuchyňskou linku, což způsobí drnčení šálků nebo poskakování lžiček na talířcích. Při koupi těchto přístrojů bychom měli mít na paměti pravidlo, že nižší cena znamená téměř vždy nižší komfort.

Při nákupu stroje na skutečné presso bychom měli dodržovat následující zásady:

• Neměli bychom se nechat uchlácholit italsky znějícím názvem nebo názvem obsahujícím slovo espresso. Přístroj s názvem "Original Siciliano" za cenu pěti set korun pravé espresso skutečně nevyrobí. Také se musíme ujistit jaký výkon má čerpadlo, pokud je nižší než 15 barů, výsledný nápoj nikdy nebude espressem. Také se nenechme zmýlit tím, že všechny přístroje s pákou by měly vyrobit opravdové espresso. Páku totiž mají i přístroje parní, které požadovaný tlak nikdy nevyvinou.
• Je také velmi důležité zjistit, jak náročná je obsluha přístroje, jakým způsobem se dolévá voda a jak se přístroj čistí.
• Neměli bychom podcenit málo srozumitelný a málo podrobný návod k obsluze, pokud je návod pouze na půl stránky, nesvědčí to o přílišné kvalitě výrobku. Především u složitějších přístrojů je kvalita manuálu velmi důležitá.

Pokud máme možnost, je dobré když nám prodejce dovolí ochutnat kávu ze zvoleného přístroje, pěna nápoje má být hustá a krémová. Do moderních strojů na presso je možné použít téměř jakoukoli kávu. Jak už zde bylo dříve zmíněno, záleží pouze na stupni umletí a na správném upěchování kávy. Pro usnadnění se na našem trhu objevila v poslední době porcovaná káva v kulatých polštářcích, tzv. "pody", které zapadnou přesně do nádoby na páce přístroje. Velkou výhodou je, že tyto polštářky není třeba pěchovat, což u sypané kávy bývá někdy nemalým problémem.

Každý přístroj potřebuje údržbu, plně automatické stroje mívají vlastní čistící mechanismus, který po použití vypláchne všechny trubičky horkou vodou. Nádobku na odpad ale musíme bohužel vysypávat sami a tak je dobré si nechat předvést, jak se údržba konkrétně provádí, abychom nebyli po zakoupení nemile překvapeni, že je příliš komplikovaná.